Kojení

Neboj, možná to, že ses o kojení nezajímala, nebyla chyba, protože moc rad je někdy horší než žádná...
Já jsem se při jednom dítěti tak hrozně snažila dělat to podle doporučení a rad, a nic moc, spíš kalamita,(ony si ty rady kolikrát pěkně protiřečí). U dalšího jsem to vzdala a vzala na pomoc instinkt. Nekoukala jsem na hodinky, kojila každou chvíli, kdykoli mimi zaplakalo, až do té doby než se napilo a uslo, střídala prsa nepravidelně, na závěr někdy dala ještě chvíli napít z druhého, někdy ne, a fungovalo to, i když laktační krize taky párkrát byly. To nadýmání jsem řešila tak, že jsem pila spoustu dost silných čajů z fenyklu, kmínu atd. já, a ono to fakt přešlo do mlíčka, a zlepšilo se to.
Hlavně se nenervuj a prostě malému dej každou chvíli cucnout, jsou taky čaje na tvorbu mlíčka, ty pomáhají už jen tím, že je potřeba hodně tekutin, a ty fenykly k tomu patří taky. Určitě vydržte, tím pocucáváním se taky rozpumuje tvorba, pokud by se náhodou nervíčkama okolo kojení snížila. To, že malý pláče nemusí být hlad, ale i tak ho kojení utiší. Dáváš dudlíček nebo ne? Někdy není podle mě na škodu.
Docela nechápu, že se ještě dnes v porodnicích drží takové pověry jako že z častějšího pití dostane dítě katar. Jako že se to natrávené mlíčko srazí s tím čerstvým? To je podle mě hloupost, když chce dítě pít za půl hodinu po jídle, tak to prostě znamená, že vypilo moc málo a už v bříšku nic nemá.Já se teda taky klidně najím půl hodiny po jídle, když už dostanu hlad.
Tak vydržte a uvidíš, jak se to spraví.