Jsem na tom stejně, Ivko

Když jsem četla Tvůj příspěvek, musela jsem se několikrát ujistit ověřením detailů, že jsem ho v náměsíčném stavu nenapsala já. Za každou nebo každou druhou větu bych mohla napsat - jako u mě. Jediné podstatné rozdíly jsou v tom, že já jsem rodila na podzim a v jižních Čechách a těch pár měsíců před porodem jsem neležela doma, ale v nemocnici - takže laskavou péči tvých rodičů ti můžu jen závidět. Přístup mého (dnes také již rovněž bývalého) manžela se lišil pouze v tom, že neustále tvrdil, že si dítě přeje - ale kromě vlastního aktu zplození to už ničím dalším nedokázal.Taky jsem ho vyměnila za lepší model a taky se snažíme o miminko - a taky to nejde. Pozítří - pokud se něco nezasekne - začínám stimulaci na první IUI. Celou věc komplikuje můj věk - v lednu mi bylo 40, a i když je chyba na straně mladšího partnera, musíme si všecko zaplatit. Jestli nevyjde IUI, budem si muset hodně rozmyslet, jestli zkusit jedno IVF - na víc prostě nemáme a i tak to znamená se zbavit všech rezerv. No, snad to nějak vyjde, momentálně mám hodně smíšené pocity.

Damienne