Apolinář versus Podolí

Zdravím všechny.

Mám dvě krásné holčičky. Tu starší jsem porodila v roce 2002 u Apolináře, mladší v říjnu 2005 v Podolí.
Oba porody proběhly velmi rychle a v pohodě, proto ani mé zážitky nejsou záporné, ba naopak. Hlavně jsem měla velké štěstí na personál.
Rozdíl byl v prostředí a způsobu vedení porodu. Obě dcerky byly veliké. První 4100g, druhá 4490g, takže s nástřihem jsem počítala a klystíru se vůbec nebránila. Nepřijde mi to jako komplikace nebo omezování.
U Apolináře mi to připadalo trošku jako na výrobním pásu a samotný porod byl veden klasicky na zádech. Na kterách jsem ležela po celou dobu první doby.
Naproti tomu v Podolí, uznávám, že se jednalo už o druhý porod a já již věděla co a jak, jsem měla pocit, že se mi opravdu náležitě věnují a jsme já a Adélka pro ně v tu chvíli důležité.
Ležet jsem nemusela, jednu chvíli jsem dokonce klečela u postele na žíněnce.
A samotný porod? Jedna báseň. Ty polohovací lůžka jsou něco nádherného. Rodila jsem v jakémsi polosedu, nohy jen tak zapřené. Mohla jsem mít ponožky a brýle. Legrační? Ale u Apolináře mi opravdu ani jedno nepovolili!!!
A tak jsem ten svůj poklad spatřila hned, jak opustila můj klín. Ten pohled budu mít před sebou už navždy.
A tak touto cestu ještě jednou z celého srdce děkuji porodní asistentce Táně Kalinové. Je to úžasný člověk na svém místě.
Dvě děti jsou na dnešní dobu až až, ale kdyby přeci jen ... moje cesta povede opět do Podolí.

Petra Králová, 28 let