Jedině mít vlastní rádio - je nás na to dost?

Být nevyžádaně seznamován každou hodinu s ohavností světa je opravdu pro mnohé citlivé lidi nesnesitelné. Také u nás jsou zprávy nežádoucí. Ale je jasné, proč tomu tak je - zprávy tady nejsou primárně pro to, aby nás o něčem zpravovaly, aby nám sloužily, ale veškerá náplň médií slouží k získávání co největšího počtu diváků, posluchačů, čtenářů, aby bylo komu prodávat reklamu (nebo taky třeba cpát do hlavy ideologii). Takže jediná cesta, jak se z tohoto hlediska většinově servírovaným - protože většinově sledovaným (důvodem sledovanosti jsou většinové lidské atavismy) - ohavnostem vyhnout, je dokázat, že menšina, která je slyšet nepotřebuje či nechce, je vybavena dostatečnou kupní silou, aby se pro ni vyplatilo vysílat. Až bude internetová televize a rádio, jistě takové stanice s filtrovanými zprávami budou, tak jako se teď dají filtrovat internetové stránky. Až se děti budou chtít podívat do reality, filtr odklopí - a budou-li rodiči dobře vychováni k racionální i emocionální odolnosti vůči vlastnímu strachu a vůči všem možným nástrahám - zase ho jak Pandořinu skříňku po čase snad samy zase nasadí. Pokoušet se prosadit cenzuru jako výraz celospolečenského zájmu je možné - viz třeba snaha o potlačení reklamy na cigarety - ale pokud se nepodaří, aby to byl skutečně většinový názor, skončí to jako s prohibicí - napáchá víc škody, než užitku. (Viz např. zkušenost s nezřízeným skandinávským "víkendovým" prohibicí vyvolaným alkoholismem). Takže to chce ovlivnit myšlení lidí, ovlivnit ho tak, aby pro ně bylo většinově nepřijatelné zaplavování dětí ohavnostmi, tak jako třeba teď už snad začíná převládat názor, že "normální je nekouřit". Zdraví je i psychické - takže heslo "normální je neděsit" by časem, po dlouhém náporu, mohlo být všeobecně přijímáno.

Mimochodem, ČRo3 Vltava tuhle zprávu v poledne taky vysílala? Veřejnoprávní rozhlas by stanici rozumného formátu mohl mít - pokud na to bude mít finančně, protože teď se musí taky honit za sledovaností, neb bez ní nepřežije. Má takový formát v nabídce třeba BBC? Existuje něco podobného v USA, SRN, Francii? Tipnul bych si, že spíš existují "nábožensky filtrované" stanice, než něco, co si představuje autorka článku. Buď je nás málo, nebo jsme málo průrazní.