Zadýchat? Klidně!

Jako sportovkyně jsem nastudovala spoustu materiálu o pohybu v těhotenství. Nemohu už bohužel jmenovat zdroje, to už se mi z hlavy vykouřilo, ale většinou z toho vyplynulo, že pokud je žena trénovaná, tak při zadýchání žádná hypoxie nehrozí. Nedávno jsem četla rozhovor s Ludmilou Formanovou (kdo si už nevzpomíná, je to naše mistryně světa na 800 m) a ta běhala do šestého měsíce 8 km denně. Já takovou odvahu neměla, ale prakticky do začátku 9. měsíce jsem se udržovala každodenní, velmi svižnou chůzí do kopce, popřípadě velmi intenzívním plaváním, a měla jsem naopak pocit, že mi to dělá velmi dobře. Akorát jsem mohla plavat jenom kraula, protože je to plynulejší pohyb. Prsa jsou trhanější, víc se mi při nich pohupovalo břicho a to mi nebylo příjemné. Na začátku jsem také zkoušela hrát volejbal (hraji jej závodně), ale zhruba od 3. měsíce mi to začalo vadit - ani ne kvůli otřesům (když má člověk dobrou techniku výskoku, tak nejsou tak hrozné), ale při odrazu se hodně zapojují břišní svaly a to mi bylo nepříjemné. Prostě si myslím, že by se každá žena měla řídit svými pocity - tělo si samo řekne, co mu vyhovuje a co ne.