...

jedna moje příbuzná otěhotněla v zimě, doktor jí říkal ať radši nechodí lyžovat, že je to riskantní... no a ona šla lyžovat, na sjezdovky... nespadla, ale stejně potratila, (když přišla domů, zjistila, že krvácí)... třeba to nebylo z toho pohybu, ale kdo ví...
Já jsem se hýbat chtěla, ale nemohla jsem, skoro 3 měsíce mi bylo tak špatně, že jsem si nemohla ani zavázat tkaničky u bot... do práce jsem chodila, ale bylo to dost nepříjemné, myslela jsem si, že vyzvracím duši :( a když mě ty nevolnosti přešly, byla jsem zase moc těžká a nepohyblivá a to jsem ani moc nepřibrala... spadla jsem jednou na ledu a zem, ale jenom na zadek... měla jsem zimní bundu a tak jsem spadla do měkkého, ale strašně jsem se bála... doktorka mi říkala jak mám ukázkové těhotenství a stejně jsem sportovat nemohla...
S tím kolem bych to možná vyřešila tak, abych nespadla, jezdila bych na rotopedu... běh bych si odpustila, kvůli děloze - přijde mi to skoro stejné jako jezdit na koni..., míčové sporty považuji v těhotenství za velmi rizikové... nejlepší je těhu cvičení pod dozorem!!! Proto ty kurzy jsou :)
Nevím, jestli třeba tím přehnaným sportováním (zadýcháváním se) nemůžeme dítěti způsobit třeba nějakou dysfunkci... (oni i děti s dys jsou úplně zdravé) ale nechceme si připouštět, že za to můžeme vlastně my matky... třeba se ale mýlím... jenom mi to přidušení nepříjde jako prospěšné... je přece jasné, že když těhulka nemůže popadnout dech tak i dítě nemá dostatek kyslíku...