U každé ženy je to jiné

Nejsem vrcholová sportovkyně, ale lenoch také ne. Před prvním těhotenstvím jsem cvičila 3x týdně aerobic a jezdila na silničce do práce 35 km a k tomu denní svižné procházky se psem tak na hoďku. Takže kondičku jsem měla v pohodě. Po otěhotnění jsem se držela hesla ,,těhotenství není nemoc". Ale aerobic jsem vynechala kvůli otřesům, kolo jsem po silnici už taky s břichem neproháněla, je to riskantní i kvůli provozu. Zůstaly hlavně procházky a to několikahodinové. Pak náběr plodové vody. Procházek jsem se nevzdala. Pak následoval porod v 34 týdnu těhotenství. Nemyslím, že by za to mohli moje mnohakilometrové procházky, ale byl to jeden z faktorů. Vše dopadlo dobře, ale druhé těhotenství už jsem se opravdu hlídala. A kolegy manželka si zalyžovala ke konci pátého měsíce těhotenství, upadla a zbytek těhotenství byla v nemocnici na lůžku na udržování. Neříkám nehýbat se a zbytečně se hlídat, ale asi vše s rozumem. A dobré pocity taky nejsou vše. Nic mi nebolelo, žádný problém jsem neměla a předčasný porod byl pro mě velké překvapení. Druhé dítě jsem bez problémů donosila.