Proč raději nevolit přirozený porod v nemocnici?

Milá Sylvo,
oceňuju Vaší snahu objektivně informovat o porodu doma, sama jsem o něm před rokem rokem uvažovala.

Věděla jsem, že když jsem zdravá a těhotenství bylo bezproblémové, je velmi pravděpodobné, že i porod proběhne bez komplikací. Samozdřejmě jsem přečetla spoustu informací, tak jsem se trochu obávala případů, kdy minuty rozhodují o zdraví narozeného dítěte.
K rozhodnutí rodit v nemocnici mě přimělo i to, že porod doma je u nás odsuzovaný. Neměla jsem chuť bojovat s rodinou a známými, zdravotníky a úřady, období po porodu jsem chtěla strávit v klidu.
Tak jsem zvolila kompromis, přirozený porod ve více než 100 km vzdáleném Vrchlabí.
Také mi bylo vyhrožováno gynekologem, že dlouhou cestu a navíc do "takové" porodnice nepřežijeme ani já ani dítě.

V celkovém dojmu to nebylo vůbec špatné.
Porod jsme vyvolávali na konci 42. týdne chozením po Krkonoších, trvalo dva dny, než se nám to povedlo.
Byla to příjemná rodinná rekreace, ze které jsme si přivezli miminko.

Nakonec jsem byla ještě ráda, že jsem v nemocnici, protože po dlouhém porodu bylo potřeba zastavit krvácení oxytocinem, což by v domácích podmínkách šlo špatně. (v té době už jsem ale měla Zuzku na břiše)

Po zkušenostech s porodem v nemocnici (já vím, že to není běžný přístup) Vám však budu oponovat v několika bodech:

1/Nic neurychlovali, přestože první doba porodní trvala 14 hodin a druhá 2 hodiny.
2/Klystýr ani holení se mi nikdo nepokoušel ani nabízet ani provádět.
3/Zuzku mi dali po narození na břicho a nikam ji neodnášeli ani potom. Pupečník odstříhli asi za 5 minut. O žádném vykapávání očiček nevím. Změřili ji až čtvrtý den.
4/Po porodu jsme šli všichni tři (i s tatínkem) spát do jedné postele. Byla jsem ráda, že nejsem doma, protože přesto, že byl porod bez komplikací, neměla bych sílu každý den měnit, prát a žehlit špinavá prostěradla.
Byla jsem také ráda, že jsem se nemusela starat o jídlo pro nikoho z rodiny. Ocenila jsem i zábavu pro tatínka, odpoledne chodil na běžky nebo na umělou stěnu před porodnicí, zbytek času trávil samozřejmě s námi. Vše, až na pobyt a jídlo tatínka hradila pojištovna, ale i to bylo levnější než v běžném penzionu.

Buhužel jsem se nevyhnula vyplňování dotazníku při kontrakcích - zážitek opravdu nepříjemný.
Má-li být kritická, tak ani budíček v šest hodin ani měření teploty se mi příliš nelíbilo.

Myslím, že naše babičky a prababičky byly stavěné stejně, jen neměly tolik možností, kolik jich dnes poskytuje porodnicví a porodit doma musely. Protože to bylo běžné, nikdo se nad tím nepozastavoval.

Za sobecké vůči dítěti považuju spíše použití různých anestetik, např. epidurálu. (a/ Snižuje tlak krve matky->průtok krve pupečníkem -> přisun kyslíku k dítěti, b/prodlužuje porod a zvyšuje pravděpodobnost nutnosti použití oxytocinu, klešťového porodu i císařského řezu)

Zjistila jsem, že je možné si přirozený porod užít i České porodnici, ale musíte hledat.
V závěru Vám chci ještě jednou poděkovat za ochotu informovat o porodu doma a popřát hodně síly a odolnosti vůči výpadům těch, kteří (které) si na porod doma netroufnaou.

Klára