Re: NOVOROZENECKÁ ÚMRTNOST A PRABABIČKY

Marťušo, já nejsem Sylva ze článku, já jsem úplně jiná Sylvie :o) Nezaměňovat, prosím :o) Jinak já rodila v porodnici, ve které taky běžně "jenom" poslouchají ozvy děťátka :o) Sílu stahu si přístrojem asi kontrolovat nemusí, PA pouhým pohledem na mne poznala, kdy mám stah jak silný :oD Byla to oproti prvnímu "kardiotokografickému" porodu docela příjemná změna, tam se mě věčně snažily lékař přesvědčet, že kecám, neb jeho přístroje mu ukazují něco jiného než co cítím :o) Jinak ještě poznámka - nejsem PA, takže neznám co kdy a jak se přesně dělá a sleduje, ale co jsem měla možnost si to u zahraničních PA, které doma rodí, zjišťovat, tak i to, že se delší dobu neotevíráš (což byl tvůj případ, jak píšeš) může být důvodem k převezení do porodnice a dokončení porodu v porodnici.

Mimochodem, porod je záležitost do velké míry psychická, takže maminy, které prostě z jakýchkoli důvodů chtějí rodit doma maj šanci, že právě v porodnici se prostě... otevírat nebudou, protože budou ve stresu. U mne to bylo naopak - dokavaď jsem byla doma, furt jsem měla co na práci, takže můj porod byl nemastný-neslaný, až jsem to nevydržela, vyjela do porodnice, řekla, že i když se k porodu necítím, chci být přijatá, vyhodila manžela s dcerou na procházku... a šup ho, porod najednou nabral takové obrátky, že manžel se málem ani nestihnul z procházky včas vrátit :o) Prostě dvanáct hodin nic, a jen jsem byla v nemocnici, SAMA, v klidu ve sprše, tak najednou během dvou hodin skok ze tří centimetrů k porodu :o)

Takže pokud se někdo cítí v naprosté pohodě doma a ne v nemocnici, tak proč by, proboha, mu nemělo být umožněno tak rodit? MMCH pod vlivem těchto diskuzí jsem kdysi koukala na stránkách WHO na kojeneckou úmrtnost způsobenou "porodními diagnozami". Jo, v té časné novorozenecké (do týdne) jsme opravdu měli zhruba tak nejlepší výsledky (teda, z evropských států, které jsem prohlížela - dneska už si nevzpomínám ani na státy, ani na konkrétní roky, ale určitě Holandsko, Německo, VB...) leč v kojenecké (do jednoho roku) už to bylo v podstatě nastejno s ostatními. Podle čísel se toho moc určit nedá, docela na mne působilo dojmem, že nám v té pozdější době umírali ty děti, které těm ostatním umírali hned v prvních dnech. Dokonce mám pocit, že u nás byla větší úmrtnost na asfyxii a hypoxii než ve státech, kde se rodí doma a kde by to tedy člověk očekával spíš... Ale to bych musela znova dohledávat, a to se mi nechce, tehdy jsem se v těch tabulkách přeci jenom nějakou dobu hrabala...

S.