Re: Kdyz " deti" delaji deti.

Milado,
zásadně se lišíme pouze v jednom bodě. Já nekladu rovnítko mezi milování a plození dětí. Dnes již existují antikoncepční metody, díky kterým se člověk může rozhodnout, jestli je schopný a ochotný přivést na svět dítě. O těchto metodách já své děti dostatečně poučím.

Kdyby sis pořádně přečetla tuto diskusi, zjistila bys, že všem tady jde o jedno: Aby jejich děti začaly se sexem až na to budou dostatečně citově zralé, všichni tady chceme své dítě ochránit od jakýchkoli komplikací (což otěhotnění v 17 letech může představovat...). Lišíme se jenom ve způsobu jakým toho hodláme dosáhnout. Všichni chceme své dítě dobře vychovat, dát mu všechno co považujeme za důležité do života, předat mu tolik ze sebe, aby bylo schopno v určitou chvíli se správně rozhodnout (třeba kdy začít s pohlavním životem). Ať se ti to nelíbí jak chce, naše dítě toto rozhodnutí jednou udělá SAMO. A v tom momentě my už na to nebudeme mít žádný vliv. Jediné co můžeme udělat je 17 let předtím jej vychovávat tak, aby bylo pravděpodobné, že se k tomuto okamžiku postaví zodpovědně.
Jsou tu v podstatě dva tábory. Jeden prosazuje ZAKÁZAT MLADÉMU ČLOVĚKU JAKÝKOLI VZTAH s tím, že ví, že dítě bude mít sex stejně - TAJNĚ proti vůli rodičů a navíc je pravděpodobné, že se tím naruší důvěra mezi dítětem a rodičem. Druhý názor je, že nemá cenu dítěti v určitém věku něco zakazovat, je třeba vychovávat těch 17 let předtím, neztratit důvěru dítěte, poučit o antikoncepci. Když to budou chtít dělat, budou to dělat stejně, ať už to mají povoleno nebo ne.
Dítě, které bude chtít mít sex, jej bude mít se stejnou pravděpodobností bez ohledu na to, jaký z těchto dvou přístupů zvolili jeho rodiče. Moje dcera v 17 letech nebude mít o nic větší pravděpodobnost na případné nežádoucí otěhotnění než dítě sousedů, které OFICIÁLNĚ vztah mít nesmí (a tajně ho má)...

Nikde jsem nepsala, že souhlasím s tím, aby mé dítě mělo sex ve svém pokoji zatímco já sedím ve vedlejší místnosti a dívám se na TV. Počítám s tím, že pro moji dceru bude také samozřejmostí, že milování probíhá v soukromí, což rozhodně není byt ve které se zdržují rodiče. Jediné, v čem se lišíme a co já povolím je, aby k nám mohl chodit na návštěvy její partner a i to, aby u nás mohl případně přespat (protože jak výše zmiňuji nepočítám automaticky s tím, že přespání u někoho je to samé co automatická pobídka k sexu) a vůbec celkově aby se mi jej dcera nebála přivést ukázat, aby rodiče poznali s kým se dítě stýká... pokud si zachovám důvěru svého dítěte, pak v případě potřeby budu mít jakousi možnost výběr partnera a některé důležité životní kroky svého dítěte ovlivnit. Rodič, který pouze zakáže a do pětadvaceti nechce o nějakém partnerovi ani slyšet, tuto důvěru a možnost ovlivnění podle mne mít nebude.

S tou studií, o kterou jsi se zajímala... myslím, že jsem něco podobného četla a (pro někoho) překvapujícím výsledkem bylo, že ta rozvodovost zas tak významně nezávisí na tom, jestli se ti dva brali kolem maturity s mimčem nebo v 27 po postavení domu. Jaký si to uděláš, takový to máš... a to v jakémkoli věku. Ve svém okolí znám spokojené páry, které se braly v 18 s dítětem, i tragicky nešťastné páry, které se braly v 27 letech po dokončení VŠ a vydělání svého prvního milionu.

Jak říkám, pro mne není milovat se totéž co plodit děti.

A ještě závěrem: děti VELMI zajímá, jak spokojení jsou jejich rodiče v manželství, protože svoji nespokojenost, úzkost a nepětí rodič na dítě přenáší. Tam kde spolu rodiče jsou se zapřením jen pro formu a je DUSNO se děti dobře nemají. Jsou situace, kdy je pro všechny strany, i pro děti, nejlepším řešením odloučení rodičů.