Re: Kdyz "deti" delaji deti.

Tak ale tady nejde o "obchodní vztah", já tě živím, ty poslouchej. Tady jde přece o to, že chci své dítě (a v sedmnácti to ještě je dítě!) ochránit.

(Navíc mi zákon toto ukládá jako mou povinnost. Když mám nějakou povinnost, mám také právo ji nějakým způsobem uplatňovat, ne? Jakoby všichni rodičové náctiletých byli naprosto bezbranní a za své děti nemohli vzít zodpovědnost. Proč nám tedy zákon tuto povinnost ukládá?)

Chci své dítě ochránit před jeho naivitou, před problémy, které ještě řešit nemusí, na které není připravené, atd. Dát dítěti najevo, že nesouhlasím s tím, aby v tomto věku s někým souložilo, je podle mě moje povinnost! Nechci o tom mlčet, ani alibisticky doufat, že souložit nebude, chci dát jasně najevo svůj názor. Nevím samozřejmě, jestli mě mé dítě poslechne. Já jsem třeba své rodiče v tomto poslechla (měla jsem ostatně velmi mírnou pubertu), jak se ale zdá, většina z vás by se asi zabejčila a natruc souložila. Nevím, moc vám to nevěřím, zvlášť těm, kdo tvrdí, jak skvělé měly vztahy s rodiči... mě se to nezdá reálné.
Myslím, že jestli dítě počká se sexem , nebo ne, závisí asi na více věcech, od temperamentu dítěte, po důvěře k rodičům, vzorům u kamarádek až po momentální sílu libida...;-) Svůj postoj však musím svému dítěti dát jasně vědět. Ne nechat ho před tím rozhodnutím samo a počítat s tím, že zrovna mé dítě je to zodpovědné, rozumné a vyspělé.