5.2.2007 13:12:36 agata a syn 2 roky
slepí a hluchý
tohle znám taky.Já bydlím na vesnici a mám je ten těžky kočár (převážně jezdím autem)ale když ho ma manžel v práci musím cestovat busem, vlakem atd.To že Vás lidí přehlížejí když tam stojíte a čekáte až nějaká dobrá duše řekne "nechcete pomoct s kočárkem?na to jsme si zvykla, proto se ptám prvního kdo mi padne do oka zda by mi nepomohl(kro babiček a děddečku kteří jsou rádi sami se sebou)Jaké je mé překvapení když na toho člověka mluvíte on dělá že vás neslyší a nevidí...to mám sto chutí přejed mu nohy tím kočárkem a přála bych si aby nevážil jen 25kg ale aspon 100kg.Nakonec mi vždy někdo pomůže, ale tváří se jako poskytoval penežitou pomoct v řádu sta tisíc :-((
Odpovědět