Článek byl o řidiči!!!

Je fajn, že se tu zase schází spousta názorů na ochotu a neochotu cestujících, ale řekla bych, že ten článek upozorňoval především na neschopnost řidiče zkontrolovat v rámci svých povinností dveře, zda v nich nikdo není. Zejména, když maminka na výstup s kočárkem upozorňovala zvoněním.
Jedna věc je zvolit si samostatnost tím, že nemusím nikoho žádat o pomoc nebo aspoň nejsem odkázána na cizí pomoc. Zvolila jsem také tuto variantu. Nicméně, klidně požádám o pomoc s kočárkem, protože vystupuju vždycky s kočárkem a ještě starší holčičkou.
Druhá věc je nemoci se spolehnout na samozřejmost jako je bezpečný výstup nebo nástup do prostředku hromadné dopravy.
Je to téma, které je pro mě hodně a hodně citlivé, protože před 17 lety úplně stejným způsobem zemřela moje prababička. Řidič autobusu ji přikřípl ruku při výstupu, rozjel se a zadními koly ji přejel a zabil. Jestli si někdo myslí, že to pro něj byl důvod, aby zastavil, tak nebyl. Zastavil asi o 500 metrů dál, když mu lidé mlátili na kabinu a řvali na něj.
Vzhledem k tomu, že se mi situace, kterou autorka popisuje, přihodila už několikrát také, tak chápu její rozhořčení. Jediná možnost asi je napsat si přesné číslo autobusu a posílat stížnosti a stížnosti. Těžko dokážeme něco víc.