Re: mono- duo děti

Dobrý den, mám dvojčata 7 měsíců a k tomu 4,5 letého syna. Jezdíme MHD skoro každý den, protože pro malého chodím do MŠ s kočárkem. Musíme čekat na nízkopodlažní bus, protože do busu se schody je to hodně vyčerpávající a připadá mi zbytečné se vysilovat taháním kočáru 60 kg, když je to celkem všechno fyzicky náročné i tak... Nechávám tedy klidně i 3 busy za sebou odjet.
Moje zkušenosti jsou celkem dobré. Někdy mám pocit, že lidé sedící a stojící na místě vyhrazeném pro kočárky jsou hluší i slepí zároveň, nezajímá je, že tam potřebuji najet až dozadu a ještě si ke kočárku stoupnout z boku. Kolikrát je v busu místo a oni se přes to mačkají tam. Hlavně důchodkyně s pojížděcími taškami. Takže kolikrát vergluju kočárem už když je rozjetý, v zatáčce, apod... Ti lidé si vůbec neumí představit, jak je to těžké. Ještě se na mě hloupě koukají a tváří se, že tam nemám co dělat, když je dopravní špička a oni jedou z práce...
Jednou se mi při prudkém brždění kočár s dvojčaty v buse převrhnul, prostě jsem ho neudržela... Patřík mi vypadnul a sklouznul se v autobuse skoro až k řidiči. Dva dny jsem pak byla ve stavu šoku.
Někteří řidiči zastaví schválně 1 metr od chodníku, to se nedá nastoupit a kočárek musí tahat aspoň 3 lidi, protože se vzpříčí mezi obrubníkem a nástupní plošinou autobusu. Nejlepší vtip je v této situaci zavřít dveře a rozjet to. I to se mi už jednou stalo... Jenže ono to vypadalo opravdu zle a řidič se asi chtěl pobavit, pak byl nejspíš zděšený a víckrát mi to neudělal, dává si na to už pozor a vždy zastaví 10 cm od obrubníku a čeká, až se s kočárem "usadíme". Jednou dokonce dořval ty báby na místě pro kočárky, ať koukají zalézt někam jinam, že je tam místa dost.
S monokočárkem jsem taky často před 4mi lety cestovala, ale tohle je fakt o hubu. Velký rozdíl...
Na eskalátorech je to taky dost složité.