Re: Jak je to u nas v zahranici;-)

Petando, nezlob se, ale půjčovna psů mi přijde jako hodně úchylná věc. To "kouzlo psa" je v tom, že pes je v rodině jako ve své smečce. Je to o vzájemných vazbách a náklonnosti.

Půjčený pes mi opravdu nedá to, co od vztahu se psem čekám. Já nechci psa jen proto, abych se s ním prošla po parku a pak ho zase vrátila. Chci psa i s tím, že mu musím do chřtánu rvát odčervovací pilule, lítat s ním po doktorech, když je nemocný, chodit ho venčit, i když venku padají trakaře ... nepejskařům to nevyvětlím a pejskaři tohle chápou :-)

Je fakt, že pes je nákladný koníček, ale to většina soudných lidí ví, když si ho pořizuje :-)

A naposled k povelu "fuj" ... "ne" a "nedělej to" a podobně řvu na dceru ... pro psa musím mít povely úplně jiné, aby se to nepletlo. NAvíc nehodlám být na cvičáku za tadýta, až jako jediná budu řvát "nenenenene", když ostatní dají povel "fuj" :-) A pokud to pohoršuje něčí jemnocit, tak má smůlu ... koneckonců, já obvykle mluvím tak, že slovo "fuj" je ještě docela v pohodě :-)