25.2.2004 17:31:02 Emina
Re: Souhlasim, ale....
Ahoj, troufnu si poradit ti úplně prakticky. Začni od toho, že budeš spát v noci, např. stylem, že muž vstává o víkendu a během týdne na střídačku. To, co zažíváš ty přes den, není míň náročné než jeho práce a pokud je on jediný, kdo tě může zastoupit, měl by to udělat. Když nebudeš spát v noci, budeš mít problémy třeba po pěti letech....
S holčičkou bych určitě na to pozorování šla, do Motola nebo někam jinam, kde jsou dobré podmínky.
Můžeš dětskou masáž, doopravdy to může dost pomoct, ale než začneš masírovat ty jí, měl by nejdřív někdo masírovat tebe. Vůbec (pokud to máš ráda) maximálně vyhledávej tělesný kontakt s někým, kdo tě má rád a doopravdy ví, jak ti je těžko. Takže asi nejspíš manžel, ale může to být někdo jiný.
Pokud babičky nezvládají hlídání, tak ale mohou pomoct s jinýma věcma v domácnosti (nákupy, prádlo, vaření atd..), nebo na to můžeš i někoho najmout, dá se při troše hledání najít i schopná důchodkyně, která tě nebude dřít z kůže (finančně).
Vyhledávej situace, ve kterých máš zkušenost, že je malá klidnější a současně by i tobě umožnily trochu oddechu. Až ještě trochu poporoste, vyzkoušej nošení na zádech, mně se to maximálně osvědčilo a doma to dává spoustu možností, event. i sedět atd.
Do budoucna se to jistě zlepší, tím se můžeš uklidňovat, ale odpočívat musíš začít hned a to i za cenu, že třeba muž se bude muset víc namáhat, nebo dítě bude občas prožívat nepohodlí. Když se sesypeš a budeš ležet tři neděle na psychiatrii, bude zažívat nepohodlí daleko větší.
Držím ti pěst.
Odpovědět