Re: Souhlasim, ale....

Adelo, drzim ti palce, mam neco podobneho. K cizimu (vcetne babicky, dedy) na 5 minut na pochovani, jakmile je vzhuru, povidat si, podavat hracky, nosit, aby se mlada mohla koukat do sveta, ale s tim krikem to nemame tak strasny. Metodu vyrvat jsme zavrhli pote, co jsme si stopli, ze zvladne intenzivne kricet 2 a pul hodiny v kuse.
My jsme to vyresili tak, ze domacnost jede na minimalni provoz, vpodstate pokud neni manzel doma, jen varim a peru. Kdyz prijde cca kolem pate, seste, dostane holku na starost a ja po ctvrthodinkach treba utru prach nebo vyzehlim. Nebo jdu spat. Nakupuje manzel, ja s nim jedu jen jednou za tyden nebo dva na velky nakup, obcas luxuje nebo uklizi v kuchyni, kdyz ja to nezvladnu. Kdyz uz s ni nemuze vydrzet, vrati mi ji, ja prebalim, nakrmim a pak mu ji soupnu zpatky, hlida tak do deviti.
Ze zacatku mel tendence se pohorsovat, ze kdyz jsem cely den doma, nic nezvladam, od te doby, co hlida on a nedojde si ani na zachod, ani nepipnul.
Spani zatim resime spolecnou posteli - jeste porad kojim, takze se nestihne rozkricet, mam ji po ruce. Nejdyl mi spi po koupani 5 hodin (hura na internet), pak vstava po hodine nebo dvou, kdyz si predstavim, ze bych mela pokazde vylezt a jit k postylce, asi bych usnula vestoje. Nekdy si vzpomene ve tri rano, ze je odpocata, tak to nekompromisne - zadne hrani, zadne mluveni, jeslti si chce hrat, tak musi sama, vetsinou ji to prestane bavit, napije se a zas usne, vstava pravidelne v sedum rano. O vikendech ji rano pridelim tatinkovi a snazim se jeste si hodinku prispat. Kdyz jde holka pres den spat, vetsinou jdu taky. Na curbes si navstevy uz zvykly. Prece se nezhroutim.
Drzte se, nebude to vecne, preju hodne trpelivosti, drzim palce!