Nechuť ke každodennímu cvičení

Potřebovala bych radu, jak prakticky udělat z hry na nástroj opravdu hru, na níž se dítě každodenně těší.
dcera začala vloni hrát na housle. Podotýkám, že si je vybrala sama. Chodí do ZUŠ a paní učitelku má ráda, ráda s ní hraje písničky, ale když má každý den doma 20 minut přehrávat, chce se jí opravdu jen někdy.
Pořád říká, že se to nikdy nenaučí, přitom ale hraje dobře, učitelka jí chválí, doma jí chválíme, občas pozveme babičku, dědu, aby měla obecenstvo.
Když řeknu, že teda na housle chodit nemusí, když jí to nebaví, tak řekne: "Ale já bych se chtěla naučit na ně hrát."
Nevíte někdo nějaký fígl, jak jí to každodenní cvičení zpříjemnit?