Re: Hra, nebo nudná dřina?

Lindo,
já si myslím, že nikdy jako rodič nemůžeš dopředu vědět, jestli dítě v pozdějším věku hudba chytne a naváže na to, co už zná.. Se mnou to bylo tak, že jsem od druhé třídy šmidlala na housle, později přestoupila na kytaru (housle byly fakt úlet) no a bylo to se mnou podobné, jako popisuješ ty a nakonec jsem s tím sekla.
No a jako adolescent jsem najednou kytaru strašně ráda vyhrabala, začala na ni denně trénovat a učit se, věnovala jsem tomu fůru volného času.. Prostě to už byl koníček.
Ale nebýt toho období v dětství, kdy jsem jako ta "poslušná holčička" chodila do hudebky, nikdy bych se asi sama nedokázala kytary jen tak chopit a učit se. Chyběl by mi ten základ.
Navíc, když jsem v 16 letech zkysla měsíc a půl doma po nemoci na domácí rekonvalescenci, chytla jsem z nudy flétnu a za ten měsíc a půl jsem si přehrála jako samouk jeden (první) sešit Daniela. Před časem jsem se na MD (z nedostatku jiné příležitosti :)) vrátila k flétně znovu..
Chci tím říct, že jako rodič nikdy dopředu nevíš, zda dítě ten