Re: příliš samostatné děti

Mám téměř tříletého chlapečka a téměř roční holčičku. Syn je přesně ten typ samostatného kluka, JÁ SÁM byla jeho asi nejčastější věta. Snažili jsme se před narozením dcery připravit všechny změny, které by mu pak mohly vadit: od mého šestého měsíce nebyl v kočárku, jen v krosně, bez plen, byl zvyklý na velkou postel a byl v ní rád, naštěstí:) Když se nám narodila Ema, "hrával" si chvílemi na miminko, takže jsem ho oblékala (do té doby jsem mu taky pomáhala, ale jen pomáhala, chtěl sám), krmila a pod. Tyto jeho stavy ale trvaly vždy jen krátce, nikdy jsem ho ale neodstrčila s tím, že už je veliký. Mám pocit, že se mu opět začíná vracet jeho "já sám", chce hodně pomáhat s dcerkou, což mě sice brzdí, ale na druhou stranu on se zase zabaví. Mám štěstí, moje děti se vzájemně milují (zatím:)