Re: příliš samostatné děti

My máme věkový rozdíl u dcer 20měsíců. Ač se to nezdá, tak ta starší, Hedvika, je na svůj věk velmi samostatná, umí se skoro celá oblíknout a obout, sama se nají i napije. Na mě byla hodně fixovaná asi do 15měsíců, pak z ničehonic řekla: "mami pá" a v klidu a bez řevu odešla s tatínkem na procházku a od té doby už jsem i já mohla v klidu jít např. na wc. Otěhotněla jsem, když jí nebyl ještě ani rok, plánovaně, a od těch cca 18m jsme jí začali na miminko intenzivně připravovat, když jsem nevěděla, co koupit, ukázala jsem jí to a ona vybrala. Roztřídily jsme spolu hračky a vybrali i kočárek, který ona sama vyzkoušela ve verzi sportáku. Zařídili jsme pokojíček a tomu říkali, že je to zatím jen její pokojíček, ale za rok tam bude bydlet i se ségrou, že tam, kde je ted skřín, bude další velká postel apod. Dneska je jí 25 měsíců a malé Patricii necelých 5 a pořád a ve všem na ní myslí. V obchodě nakupuje "ňami" i pro Patynku, ale říká že Patynka "nesmí toto, schováme" . Kdykoliv Paty zapláče, hned k ní běží a dává dudlík nebo kometnuje svojí přítomnost. Obléká jí ponožky, češe vlásky, ve vaně "koupe" a pak maže krémíčkem. O tom, že venku vozí kočárek, ani mluvit nemusím. Žárlivost jsme snad překonali, ale je fakt, že díky tomu, že já jsem orvaná a vyřízená, protože každou volnou chvilku věnuju Hedvice, nikoliv sobě a odpočinku. O domácnost se starám až v noci a spím cca 4-5 hodin, ale stojí mi to za to a jsem ráda, že se holky zatím milujou, i když z toho asi mc velký rozum ještě nemají. Ale je radost je pozorovat, jak se Hedvika stará a Patynka se na ní vděčně usmívá a ošahává jí.