Re: Matku dělá srdce ne břicho

To že matku dělá srdce ne břicho - tím myslím, že je spousta "maminek", které děti porodí a odloží, zabijí apod. Proto si myslím, že maminka je hlavně o té lásce. Že může existovat břicho (že se může narodit dítě), ale to dítě nemusí mít lásku (právě kvůli tomu, že ho maminka odloží Je sice krásné miminko nosit v bříšku, cítit ho apod. (já osobně jsem to nezažila a možná ani nezažiju), ale podle mě je důležitější dávat dítěti lásku. Proto si myslím, že matku dělá hlavně srdce...

Jak píšete, v přirodě je to tak zařízeno - ti nejlepší vyhrávají, ale při umělém oplodnění si myslím, jde o přírodu ze všeho nejméně - bohužel

Já bych prostě nezvládla to, že při umělém oplodnění několik embryí (tedy dětí, dětí, které by se mohly narodit) zemře. Pořád bych přemýšlela, jaké by byly, kdyby se narodily...

Nikoho neodsuzuju, odsuzovat znamená, když řeknu, že je to špatné, když to posoudím jako nějaké (a to jsem neudělala a ani bych si to nedovolila, na to nemám právo). Odsuzovat je například, když jste můj názor ohodnotila jako blbost Je mi líto, že reagujete tak rozzlobeně Já vám moc přeji pocity při čekání na miminko a pocity při tom, když vám ho poprvé vloží do náruče (které třeba já nezažiju kvůli tomu, že z výše pochopitelných důvodů na IVF nepůjdu, ALE JE TO MOJE CESTA, KTEROU JSEM SI VYBRALA a ta vaše cesta je zase taková, že to podstoupíte).

Máte pravdu, nemám praktické zkušenosti s IVF. Ale slyšela jsem a četla od věrohodných zdrojů, že při oplodnění IVF se odebírá několik vajíček, ty se oplodní a šanci dostat se do dělohy mají jen ty nejlepší (na základě nějakých testů). Ty ostatní se "zničí". To mi přijde smutné, jsou to děti, děti, které musí zemřít kvůli jednomu či dvěma miminkům, které se nakonec narodí (myslím, že je to dost velká oběť). Četla jsem také příběhy maminek, které měly první dítě IVF, měly zmražené vajíčka, pak se jim narodily děti přirozenou cestou a ty zmražené vajíčka se také "zničily". Byl to přece život... Já bych se do konce života nezbavila myšlenek na to, jaké by ty děti byly,kdyby měly šanci se narodit...


Není smyslem někoho přesvědčovat, ale vnést do jakéhokoliv problému další pohled. Mým účelem není přesvědčovat ostatní maminky k adopci ani není mým účelem někoho odrazovat od umělého oplodnění. Říkám jen své názory...

Adoptovat dítě budeme s manželem i tehdy, pokud budeme mít dítě námi počaté a porozené už jen kvůli tomu, že chceme dát někomu lásku (a tohle je naše forma pomoci)...

Přeji tedy Lechen hodně radosti s jejím chlapečkem, hodně radosti s dalšími dětmi a vám ostatním také :)