Nechápu...

Čtu články na rodině už poměrně dlouho. Poslední dobou mi připadá, že se zde stále omílají dvě témata- porodnice a školka. Každý článek z této oblasti se vždycky zvrhne v hádku dvou zapřisáhlých stran-
zastánci přirozeného porodu se vším všudy : zastánci medicínského porodu, v druhém případě zapřisáhlí pedocentristé (všechno 100% v zájmu dítěte) : lidé, kteří vidí, že dětí je ve třídě moc, učitelek málo, část dětí je špatně zvladatelná, z toho většina vinou výchovy, tudíž se zastávají učitelek.
Já hlavně nechápu jednu věc: Proč se po učitelkách a po doktorech (sestrách) automaticky vyžaduje dokonalý přístup k práci? Musí být milí, vstřícní, svou práci milovat, každému se individuálně věnovat, plnit jeho přání, nechat si mluvit do své práce, být stále optimističtí,....
Pokud já jako učitelka (doktor) toto vyžaduji po úřednicích, prodavačkách, právnících, sekretářkách firmy apod., velmi často tvrdě narazím. Často se chovají arogantně, ale nikdo to neřeší, nikdo to na Rodině nepropírá.
Jakým právem po mně vyžadují 100% přístup, když sami ve své práci takoví nejsou?
Milí rodičové, práce učitelky (doktora, sestry) je povolání jako každé jiné, všechna by se měla dělat s láskou, svědomitě. Navíc podle mého názoru nejsou úplně finančně doceněna, takže se nikdo nemůže divit, že ti, kteří jsou talentovaní a nadaní jdou dělat něco jiného. Pajdáky jsou často sběrnou pro ty, co se jinam nedostali, učit z nich jde cca 60%. A na medině se zkouška z laskavého přístupu nedělá.