Jak to chodí u nás

U školky opravdu nejvíc záleží na učitelce a zda svou práci dělá ráda.
Dcera chodí dva roky do MŠ, kde jsou učitelky neštěstím. Bývá hodně nemocná, a tak se vždy těší do školky na kamarády. Ale už po prvním dni se ptá, jestli nemusí další den do školky, a když se ptám proč, tak že kvůli učitelkám a kuchařkám.

1. Nerespektují stravovací požadavky rodičů:
Dcera není jedlík, navíc máme doma racionálně upravený a co nejvíc bez-éčkový jídelníček (je atopik), takže trvám na tom, aby jí ve školce nenutily jíst jídla, která bych jí v životě nedala (párek, smažený mletý řízek, pomazánky z taveného sýra apod.). Učitelky mi všechno odkývají, kuchařky slíbí, že dcera dostane suchý chleba bez pomazánky aj. Pak se dozvím, že se na dceru učitelky i kuchařky zlobily, že ke svačině musela jenom okusovat kůrku z namazaného krajíce, nutili ji sníst "aspoň půlku toho řízku, taková dobrota" apod. Když se na to učitelek opakovaně ptám, tak říkají, že přece jíst musí, že by byla do oběda bez svačiny, že se u jídla hrozně loudá (aby ne, když je to nechutné a přesolené - několikrát jsem to ochutnala).. Aspoň, že respektují moje přání, aby nedostávala každý den bonbóny a mají tam pro ten účel "její" sladkosti.

2. Moc se nepřetrhnou:
Jsem profesí učitelka Mš, takže vím, co je domácí příprava na další den. Ale když vidím, jak tam učitelka v 8.30 horečnatě listuje zpěvníkem a hledá, co by tak mohli dnes dělat, otvírá se mi kudla v kapse. Dcerka dost často říká, že se dívali na DVD (učitelka jim pustí,co kdo přinese - Asterixe, Simpsnovi...) nebo jim paní učitelka zapnula počítač. Když dcera odmítne se na televizi dívat, učitelky se na ni zlobí. Nejčastěji prý sedí u stolků a kreslí si. Že by denně aspoň chvíli cvičili nebo měli jednou týdně větší pohybový blok, o tom si můžu jen nechat zdát. Mají sice ribstole, ale na těch jsou navěšené dekorace a nesmí se na ně lézt.

3. Pobyt venku:
Kašlou na povinné limity pro pobyt na čerstvém vzduchu - ven chodí, jak se jim zachce, někdy jdou třeba až v 11.15 a v 11:30 už jsou zpátky ve školce. Nikdy nechodí na procházky, i když školka přímo sousedí s velikým a krásným lesem, vždy si sednou na zahradu a děti tam lítají. Když je pod mrakem nebo nedejbože ráno pršelo, ven se nejde, protože jak mi bylo řečeno, děti na to nejsou vybavené. Nechci po nich, aby chodily ven ve slejváku, vichřici a za špatných rozptylových podmínek, ale co je moc, to je moc.

4. Ve smíšené třídě se chovají, jako by smíšená nebyla:
Dcerka je jedním ze tří 4letých dětí mezi zbytkem předškoláků. Když se jde někam ven (divadlo, plavání, planetárium, zoologická, výlet apod.), ty tři mlaší děti prostě přešoupnou do jiné třídy se slovy, že u nich je zvykem brát s sebou jenom předškoláky. Je jim úplně jedno, jak se ty odstrčené děti cítí.
Na nůžky dcera nesmí sahnout, že by si ublížila (šikovná výtvarně nadaná 5letá holčička!), příbor taky dostane až příští rok, zatím jí lžící atd.

4. Jako rodič NEMÁM ŠANCI NA ZMĚNU: U nás školky praskají ve švech, dceru mi jinde nevezmou. Když si jdu s učitelkami promluvit, poznám následně z výpovědí dcery, že jsem jí to u nich "rozlila" a o to víc se dceři do MŠ nechce. Už z toho začíná mít i psychosomatické problémy - bolení v krku, bolení bříška, občas ze zdravého dítěte dostane po jednom dní v MŠ vysokou horečku, aniž by byla jinak nemocná apod. Kolektiv ale moc potřebuje, tak tam čas od čas jde.

Omlouvám se za dlouhý příspěvek, ale musela jsem si vylít srdce. Prostě z naší školky jsem nešťastná a změnit to můžu jedině tak, že si dceru nechám doma, což mi rok před vstupem do ZŠ připadá kontraproduktivní.