Re: Alibismus

To s kroužky je pravda, ale mluvíme tady o tom, jestli mít jen jedno dítě nebo dvě a ne o tom, jestli jich mít jedno nebo sedm!
Školní výlet rozhodně nepovažuju za nadstandart a naopak považuju za zločinné, když ho rodiče s výmluvou že na to nemají (na cigarety jim třeba zbývá) dětem nedopřejou. To je vytrhování z kolektivu, a při troše upřímnosti ty tři stovky každý někde vyštrachá (u dvojčat je to opravdu nákladnější, tam po sobě nemůžou nic nosit, všechno se platí dvakrát zaráz, to je pravda). S jazyky je to složitější, i když je to ušlechtilá snaha rodičů, obvykle je to vytahování peněz rodičům z kapsy, často je to neefektivní a dítě musí mít motivaci, jinak je to na nic i s dobrým kurzem. Kurzy v Anglii jsou z hlediska zvládnutí jazyka už vůbec na nic, (myslím ten týdenní, co na něj jezdí školy),sama jsem takový absolvovala, snad jedině když se to bere jako školní výlet, ale je to dost drahé a nic moc se tam dítě nenaučí, jen se trochu porozhlídne po světě. Význam to má jen aby nemělo pocit, že ostatní jeli a ono ne, a slyšela jsem z několika podobných kurzů dost hrůzné věci o tom, jak tam bylo o děti postaráno.(Asi neplatí obecně!) Navíc pořád ještě ještě existuje (ve městech) možnost základních škol s rozšířenou výukou jazyků, kde se neplatí..
A vůbec, je to složitější. Vychovat zdravě sebevědomého člověka, který si nepotáhne s sebou životem kupu mindráků, se dá jak s kurzy tak i bez nich (někdy je to naopak a přemíra kurzů spíš v dítěti ty mindráky pěstuje).
Každý chceme pro své děti to nejlepší, a část rodičů si myslí, že je to hlavně to materiální, někteří, jako třeba i já, sice materiální věci nezavrhují, ale myslím si, že sourozenec (sourozenci) je(jsou) i při určitém omezení (finančním) pro dítě takovou celoživotní výhrou, že to stojí za to. To si ale každý musí rozhodnout sám. Ale lepší doby na to mít děti jako jsou teď snad v historii lidstva ještě nebyly.