no toto!
Vážený pane profesore,
velmi si vážím Vašich učebních textů v oboru pedagogiky a psychologie dítěte, jsou jedny z mála, které jsem zapomněla vrátit do knihovny :-). Stále obdivuji Vaše názory, ale obávám se, že tentokráte Vaše ťapička zabrousila vedle. Nesuďte české maminky podle televizních reklam.
Ráda bych šila na svou dvouletou holčičku - to by byly modýlky, to by se nosila, ale bohužel: aby bylo na rodinné platby - nájem, služby (+elektřinu a plyn), telekomunikace, dopravu, školní potřeby a další poplatky pro jejího 15tiletého sourozence, musíme být oba - já i manžel - zaměstnáni na plný úvazek. Jesličky mi na celý den nepřipadají jako vhodné výchovné prostředí, navíc v naší spádové oblasti neexistují, takže zbytek dne, kdy nepracuji za plat a nespím, starám se o naši dcerku - manžel i syn mi hodně pomáhájí. A vaše vyprávění o tom, že to všechno děláme proto, abychom mohli na dovolenou k moři nebo pořídit sobě a dětem cokoli luxusního, mně vysloveně urazilo a namíchlo. Děláme to proto, abychom vůbec přežili v čistu, teplu a jakémstakéms dostatku, dovolená je v Čechách u prarodičů, aby si nás taky chvíli užili, oblečení nestíhám šít, takže řešíme po Vietnamských tržnicích (zlatí trhovci). Pleny jsem prala půl roku, pak na to bohužel nebyl čas, udělala jsem si jednoduchý výpočet o tom, že můj pracovní čas, prací prostředky, energie + amortizace pračky dá finančně dohromady jako stejný počet jednorázových plen. Jediná větší investice byla do mrazáku, abychom mohli šetřit na nákupu a uchováváni potravin. Kdybych byla exot, neozvala bych se, ale nejsem sama, maminek jako já je v této republice mnoho, možná by se dalo říci většina. Nedávno se mě mé mateřské pudy zeptaly na možnost třetího dítěte. V našem 1+1 a s našimi finančními a časovými možnostmi jsme se museli mým mateřským pudům vysmát a jít raději něco dělat.
Máte pravdu v tom, že jakožto chudí a pracovití rodiče bychom i třetí dítě uživili, ale spalo by na jedné posteli se starším sourozencem, nechodilo by do žádných kroužků ani ono, ani starší sourozenci, ti by svůj volný čas, kdy bych nemohla být s nimi, trávili v různých partičkách a gangách. To bych prosím nechtěla. Stačí mi, že za stávajícího stavu se naše rodina poznenáhlu zadlužuje. Támhle nám rozhodí rodinný rozpočet povinná škola v přírodě, tuhle zaplacení šetrnější vakcíny povinného očkování, jelikož po té hrazené pojišťovnou měla dcerka velké komplikace. Nejsme tak chudí, abychom museli v těchto případech žádat stát o příspěvek, ale když si pořídíme další dítě, tak s našimi platy (nedej pámbů, abychom vážněji onemocněli), ani ty státní příspěvky nám z pod mostu nepomohou.
Myslíte si, že český národ má vyrůstat pod mostem? A o tom to je.
Odpovědět