Slunce je zdrojem blahodárné životní energie. Jeho záření dává v přirozených dávkách rostlinám a živočichům teplo nezbytné k životu, umožňuje tvorbu aktivní formy vitaminu D a zpracovávání vápníku.
Působení slunečního světla v nadměrných dávkách má však i své nepříznivé stránky. Na poškození kůže mají vliv zejména UVA a UVB složky světelného spektra. Ty jsou pro kůži nebezpečné svou vysokou energií pronikající do kůže, kde ničí biologicko- -chemické struktury.
UVA složka sice vyvolává žádanou „okamžitou“ pigmentaci, na druhé straně se však podílí na tvorbě nežádoucích volných radikálů, podporuje rozvoj aktinického stárnutí kůže a narušení imunitních mechanismů. Jejich oslabení pak umožňuje rozvoj nádorového onemocnění kůže. UVB část ultrafialového záření způsobuje zbarvení kůže (opálení) efektem pozdní pigmentace. Bývá příčinou spálení pokožky a jeho doprovodných příznaků, jako je zarudnutí, bolest, nevolnost, horečka a závratě. Narušení DNA kožních buněk může opět potencovat rozvoj zhoubného onemocnění kůže.
Samotné poškození kůže je důsledkem zvýšených chemických, tepelných a biologických reakcí, které za běžných okolností provázejí život člověka od dětství až po stáří. Tyto účinky se s věkem hromadí a sčítají. Kůže je doslova „nesmiřitelná“. Nezapomene nám jediný ultrafialový paprsek, kterému jsme ji kdy v životě vystavili. Nejhorší, co své kůži můžeme provést, je vystavit ji bledou a nechráněnou silnému slunečnímu záření. Sluneční paprsky jsou méně nebezpečné, když kůži poskytneme dostatek času, aby si vybudovala vlastní ochranný štít. Mezi přirozené ochranné mechanismy patří mj. především zrníčka melaninu (melaninová pigmentace) a zesílení rohové vrstvy kůže. Pokud kůže dostane denně přiměřenou dávku záření, oba zmíněné ochranné mechanismy se plně rozvinou během tří týdnů, přičemž přiměřenou dávkou je míněno takové množství paprsků, při kterém kůže po ozáření nezčervená.
Ochrana proti slunečnímu záření by se měla stát každodenním návykem nás všech. To platí zejména u dětí a dospělých s nízkým fototypem kůže nebo se zvýšenou citlivostí na UV záření. Ochranné opalovací prostředky jsou jednou ze základních vymožeností moderní kosmetiky. Jejich účinek spočívá v tom, že chemické filtrační substance (absorbenty) zachycují UV záření. K doplnění tohoto účinku se navíc používají ochranné substance tvořené rozemletými nerostnými pigmenty (tzv. fyzikální reflektanty). Součástí opalovacích krémů je řada dalších látek, které tiší podráždění, dodávají kůži vlhkost a pohlcují volné radikály (např. vitamin E).
Ochranné opalovací prostředky musejí nejen účinně chránit, ale také odolávat extrémním podmínkám, především teplu (termostabilita), světlu (fotostabilita), vodě a potu. Při koupání dochází ke smývání přípravků a kůže se pak stává nechráněnou. K udržení dostatečné ochrany je proto nezbytné přípravky opakovaně aplikovat.
Na každém ochranném přípravku je uvedena hodnota ochranného faktoru (tzv. SPF). Udává násobek doby pobytu nechráněné kůže na slunci do vzniku erythému (zarudnutí, tzv. MED – minimální erythémovou dávku). Hodnoty MED se liší dle fototypu kůže. Pro lepší orientaci udávají některé značky, např. LOUIS WIDMER, na obalech svých výrobků i procento absorpce daného ochranného přípravku pro UVA a UVB spektrum, čímž získá spotřebitel lepší představu o množství záření, které ochranný sluneční přípravek odfiltruje.
Jak se bezpečně slunit?
Ochranný přípravek vybíráme především podle typu kůže a předpokládané doby pobytu na slunci. Světlý typ pleti a lidé s tendencí k rozvoji solárního zánětu kůže (fototyp I.–II.) potřebují nezbytně přípravky s faktorem 15–25 pro minimálně první 3 dny slunění. Vhodným přípravkem je např. Ecran Solaire 25+, All Day 15 či 20+ zn. Louis Widmer. Pro tmavší typy (fototyp III.- nejrozšířenější) je vhodné začít s faktorem 15–20, poté lze individuálně přejít na přípravky s faktorem nižším. Na mastnější typy pleti jsou vhodné gelové aplikační formy přípravků, jako např. Gel solaire 10 nebo All Day 15. Fototyp IV., tzv. středomořský, je nejodolnější. I zde je však vhodné použít při prvním pobytu na slunci alespoň ochranný faktor 10.
Ochranné přípravky nanášíme asi 20–30 minut před sluněním, nešetříme a aplikaci opakujeme pravidelně po 1–2 hodinách, zejména při častém koupání nebo nadměrném pocení. Doporučujeme používat vodě odolné přípravky, např. Ecran Solaire 25+, All Day 15 nebo All Day 20+, které využívají k transportu sunscreenů do rohové vrstvy kůže liposomy. Po slunění vždy aplikujeme speciální přípravky po slunění, které kůži hydratují a zabraňují jejímu vysoušení. Jejich součástí je především vitamin E a panthenol, které kůži účinně regenerují.
Speciální ochranu potřebuje dětská kůže. Kojence nevystavujeme slunci vůbec, batolata do dvou let chráníme oděvem a nevystavujeme je polednímu slunci, starší děti je nutno chránit před slunečním zářením přípravky s vysokým ochranným faktorem (alespoň 15-20), ochranný film je vhodné obnovovat častěji než u dospělých.
I pro dospělé platí, že v době od 11 do 15 hod. je lepší zdržovat se ve stínu a neopomíjet skutečnost, že UV záření se odráží i do zastíněných ploch a přes mraky proniká do pokožky 70–80 % záření. Nejenom u dětí, ale i u sebe nezapomínejte na pokrývku hlavy a sluneční brýle.
Autor je dermatolog.
MUDr. Milan Junášek/PR
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.