O přijetí do firmy Emco rozhodují i známky

Co vás napadne, když se řekne škola?

Nejspíš kamarádi. Škola byla pro mne zábava. Hledání a zvědavost jsem měl odmala a dvojku jen z kreslení.

Máte raději zaměstnance, kteří myslí, nebo ty, kteří umějí přijmout myšlenku a konat?

Firma je fotbalový tým. Musí v ní být útočník, který má tah na bránu a vymýšlí, musejí v ní být ti, kteří jen plní úkoly a nesmějí udělat chybu. Je rozdíl mezi lidmi v marketingu a lidmi v logistice. Kdysi jsme přijímali zaměstnance na základě pohovoru. Dnes dělají všichni inteligenční testy, a když zájemci nedosáhnou určitého minima počtu bodů, nepřijmeme je.

Jste zastáncem státních maturit?

Ano. Já se pokaždé u přijímacích pohovorů ptám na známky u maturity. Neznamená to, že jedničkáři jsou nejchytřejší. Ale znamená to, že jsou cílevědomí, důkladní a snaživí. Neumím si představit, že na střední škole by byl jedničkář, který by na tom výsledku nepracoval. Jestliže má někdo čtyřky, znamená to obvykle, že mu na známkách nezáleží a nemá ctižádost.

Chodíte na třídní schůzky?

Díky webovým stránkám školy mám možnost sledovat učení své dcery i průběžně, ale na třídní schůzky chodím rád. Nenudím se tam, rád poznávám i další rodiče.

Pomáháte dceři se školou?

Teď například dostala za úkol prezentovat něco v power pointu, ale ve škole ji to nenaučili, tak jí radím.

Tuší vaše dcera, jaké bude její další směřování?

Manželka i dvě naše starší děti jsou stejně jako já absolventy stejné vysoké školy ekonomické. Velmi bych se divil, kdyby „odskočila“ někam jinam. Humanitní směr bych jí do jisté míry rozmlouval.

Počítá s vysokou školou v zahraničí?

Nemám ambice ji omezovat, spíše jí budu nabízet možnosti. Nerad bych, aby nám zmizela někam za oceán.

Proč?

Protože jsem se svými dětmi rád. Rodina je pro mě nejdůležitější hodnota.

Máte na ni čas?

Podnikám už hodně dlouho, ale vždycky jsem byl v šest hodin doma a nikdy jsem nepracoval o víkendech. To myslím není úplně obvyklé. Mezi úspěšnými studenty jsou nejčastěji ti, kteří mají dobré rodinné zázemí. I vaše dcera studuje na prestižním osmiletém gymnáziu. Co s těmi, kteří neměli to štěstí? Pro většinu není dobré, že tahouni ze tříd odcházejí. Sám jsem v sedmé třídě také přešel do studijní třídy. Pro nás to bylo dobré, vzrostla konkurence, ale v původních třídách se zvýšily kázeňské problémy. Děti z výběrových tříd mohou mít navíc dojem, že jsou něco extra.

A co tedy podle vás můžeme udělat pro ty, kteří nemají ty „správné geny“?

Jestli se ptáte na Romy, tak nejhorší je tu skupinu vydělit. To není řešení. Podnikatel řeší problémy konstruktivně a jediné řešení je do společensky a sociálně vyloučených lidí investovat. Musí to být rozumný plán, aby nám jejich děti byly blíže. Jinak další generace bude vytvářet ještě větší problémy než ta současná. Nikoliv stavět zdi, ale mít dobré školy a asistenty, kteří budou dětem pomáhat. Samozřejmě že momentálně musejí někteří lidé cítit i represi. A roli státu myslím nikdo nedokáže nahradit.

Je dle vás velký rozdíl mezi řízením firmy a řízením školy?

Ředitel školy má hodně svázané ruce. Neurčuje, komu dá a komu nedá peníze, musí dbát na rodiče, musí mít co nejvíce žáků, nemůže ovlivnit, jací žáci to budou… Vůbec jim tu roli nezávidím a v jejich situaci bych nechtěl být.

Nebylo by dobré, aby měli co nejvíce kompetencí ředitelé škol, nikoliv stát, který každou chvíli mění koncepci vzdělávání?

Ředitel by měl mít volnost v tom, jakými prostředky dojde k tomu, aby jeho škola byla úspěšná.

Sledujete dění kolem letošních maturit?

Špatný test z matematiky se týká jen 1500 studentů, je to okrajová chyba, kterou média zveličují, a nemělo by to státní maturitu dehonestovat. Když jste mi zavolala, přemýšlel jsem, o čem bych rád mluvil.

Takže prosím…

Položil jsem si otázku, jaký je nejdůležitější předmět. Pro mne je i z pohledu zkušeností zaměstnavatele nejdůležitější čeština. Žádná angličtina, matematika. Schopnost vyjadřovat se, formulovat myšlenky na papíře, vystupování. To je v dnešní společnosti nejdůležitější věc. Starší dcera studovala půl roku ve Švédsku a každý den něco prezentovala. Vzpomínám si, že když jsem přišel z Uničova do Prahy, že jsem na půl roku zmlkl. Pražáci byli mnohem více zvyklí komunikovat, mluvit. Nevím, jestli to platí dodnes.

A na druhém místě je…

Angličtina. Ale to, že někteří rodiče si podle jazykové výuky vybírají již mateřské školky, to myslím není adekvátní. A že je to v některých školách hlavní ukazatel, na který škola láká děti, mi připadá přehnané. V dnešní době se dá naučit anglicky za dva tři roky a prázdniny v cizině.

ZDENĚK JAHODA 1955je zakladatelem a jediným majitelem úspěšné české firmy EMCO, která dnes své cereální „snídaně“ a „svačinky“ exportuje do 35 zemí světa. Je ženatý, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, má tři děti (32, 29, 13). Nedávný průzkum ukázal, že jeho zaměstnanci pracují ve firmě na takových místech, která nejvíce odpovídají jejich dispozicím. Z rozhovoru, který jsme vedli přímo v kanceláři firmy, vyplynulo, že výběru zaměstnanců věnuje podnikatel velkou péči.