Re: Pyšní manželé

Jo, Janko007, tys to vystihla. Já jsme ho i párkrát do poradny dostala, párkrát se i povedlo, že mu terapeut pootevřel oči, ale skončí to tak, že on prý neví, jak to dělat jinak. Jeho otec je to samé v bleděmodrém.
On se během našeho chození choval jinak, i mu dost věcí došlo, ale pak už to nebylo tak jednoduchý. Měli jsme terapeutku, která nás učila se hádat, on ze začátku vůbec nepřemýšlel o mně, jak na mně působí, co říká, dělá, to ho ona naučila, bylo to rok po svatbě, věnovala se nám rok a čtvrt asi, ale teď už to tam zase není. Přemýšlím, že jí zase kontaktuju, jestli to ještě dělá, byla to už starší paní, problém je, že nemáme hlídání, abychom tam chodili oba najednou.
Ono se to blbě popisuje, co mi dělá, nikdy mi to nikdo moc nevěřil, protože když to popíšu, tak je to nic, ale když pak někdo zažije manžela "v akci", tak je mu to okamžitě jasný. Je neskutečně hnusnej a všechno ví a všechno zná a jediný problémy, které máme, mám já. A protože já jsem hodně emociální až hysterická, tak se zdá, že má pravdu.
Teď jsem našla kontakt na projekt pro lidi, kteří nezvládají svůj hněv, až byli vykázáni ze společné domácnosti, tak tam asi zavolám, protože fakt mně dohání k zuřivosti, křičím a děti se mně bojej. Dělají to v tom centru, kde byla ta fantastická terapeutka.
Musím to nějak vyřešit, fakt jsem na tom mizerně.