Re: Můj zítřejší pohovor a ztráta sebedůvěry

kytko,
moc děkuji za názor, znám příběh Tvého vzdělaného manžela, jak nemůže najít práci, je to opravdu zoufalé...Tvůj názor naprosto sdílím, přesně tak mi byla slíbena práce, 3/4 roku jsem tam makala za pár kaček a od dubna mi slíbili smlouvu. Já měla v prosinci úraz, spadla jsem na ledu a měla jsem podvrtnutou a nataženou páteř, ale i s bolestmi jsem chodila, abych se práci naučila, nekecám, když napíšu, jak mě vychvalovali atd, ale nakonec měsíc věděli, že mě nevezmou (p.ředitelka to odůvodnila pak tím, že každá pomocná ruka dobrá), 3/4 roku jsem tu práci dělala, všichni se za mě postavili, že to umím, ale nakonec dostala přednost p. Ing., která to nikdy nedělala. Proč? Nevím, taky mě napadlo, že to bylo protekční místo. Ale pak Ti mnozí řeknou, že se asi málo snažíš a jsi negativní...Já nechci ztrácet naději, ale to běhání po pohovorech mě ubírá sil. Kolikrát se mi stalo, že napíšu na pozici, čtrnáct dní se nic neděje a pak přijde email, kde napíšou, že konkrétní pracovní místo je od... obsazeno, ale nabízí mi pozici obchodního zástupce... kolikrát si myslím, že to výběrko je fiktivní, jen aby sehnali další ovečky, které budou lidem něco tlačit, to už mám za sebou....