Re: Můj zítřejší pohovor a ztráta sebedůvěry

Krevetko, přečetla jsem si tě až dneska, budu ti moc a moc držet palce. Tvůj příběh znám, strašně moc bych ti přála, aby se ti podařilo tvoji situaci změnit. Co se hledání práce týče mám toho za sebou taky dost, protože jsem z nerozvážnosti udělala před víc jak dvěma lety velkou chybu (šla jsem za svým dlouholetým šéfem na dočasný projekt a po jeho skončení se nemůžu pořádně chytit). Sice mám podporu mojí rodiny (mamka, děti), ale co se chlapů týče, sebevědomí ze mne vymlátili totálně. A narazila jsem na šéfy, kteří moje rozpoložení vycítili a protože to byli magoři, tak se mnou pěkně vymetli. Teď sice práci mám, ale firmě se nedaří, ještě jsem nedostala celou výplatu, šéfka začala vinu svalovat na mne... Můj skoroex mi to dává pěkně sežrat, jsem prý nezodpovědná, jo asi ano, ale nemohla jsem vědět v létě 2008, že se skončením projektu přijde krize.
Dej vědět, jak jsi dopadla, na administrativní místa je tlačenice velká, snaž se prodat (i to, co nemáš ) a hlavně si věř. Jsi mladá, šikovná, zvládla jsi toho, že bys ty další holky - uchazečky strčila do kapsy. Jedna moje kolegyňka mi říkala, že musíš chtít, aby TO o co stojíš k tobě přišlo. Prostě musíš se tak nastavit. Jsem ta pravá, co radí, sama to nezvládám.