Re: Můj zítřejší pohovor a ztráta sebedůvěry

Petru,
díky, jsi zlatá
Nutně potřebuju práci, potřebuju se odstěhovat, víš, jaké to mám doma, před týdnem mi otec vzal zase peníze na automaty, už jsem po něm vystartovala nevybíravým způsobem, hodně mi teď ty peníze chybí, tak mě zmlátil, měla jsem týden monokl. Není to tady k žití, jdu jen za vidinou malého bytečku, kde budu sama s Ladíkem. "Příteli" to je fuk, prostě mu to mezi náma vyhovuje jen tak vlažně, ještě jen slyším urážky, jak jsem tlustá, včera prohlásil, že kdybych šlapala, kdo ví, jestli by si mě někdo koupil. Takže sebevědomí na nule a to nejsem bečka sádla, prostě asi velikost 36 mít už nebudu, mám tak 40, kalhoty 42 mi jsou velké...nic moc, ale zase taková hrůza to není. Psychika se sype, divím se, že jsem si to ještě nehodila.
Moc si vážím podpory a děkuju, přeju Ti taky jen to dobré, nejen v práci