Re: Je život jako bonboniéra?

Hezke, Lassie

Ja mam dojem, ze pevne v rukou mam vse, do ceho nemuzou zasahovat i jini lide. Lidske vztahy jsou pro mne mnohdy nepochopitelne, v tom fakt tapu.
Mne zmenilo zivot dvoji stehovani. Poprve stehovani v deseti letech z milovaneho mista, kde jsem vyrustala do prostredi desne nepratelskeho (ted mluvim hlavne o skole). To byl doslova pad, verim, ze kdyby toho nebylo, jsem uplne jinde a asi bych cele dospivani nepremyslela, jak se co nejlepe zprovodit ze sveta
Druhe stehovani bylo to same, jake jsi prozila ty, akorat jaksi, zda se, navzdy. A to bylo pozitivni, i kdyz hodne tezke. Ale bylo to moje rozhodnuti a vnimam ho jako spravne. O cem si rozhodnu sama, to jako spravne vnimam skoro na 100%. Jak se do toho zamichaji dalsi lide, je vzdy problem. Zvlast, kdyz jsou to lide, ktere si pustim k telu, ti mi casto udelaji ze zivota kulnicku na drivi. Takze zaver je, ze zivot si ridim, ale obcas me jako to pirko unesou rozhodnuti druhych a to vetsinou minimalne do louze nebo pod okap