Re: Je život jako bonboniéra?

Lassie,
myslela jsem to trochu jinak.
Vždycky, když už bylo na dosah ruky něco, co jsem fakt chtěla, tak s tou bonboniérou osud cuknul mimo dosah.
Namátkou:
Když jsem si dojednala místo ve společnosti, kam jsem fakt chtěla nastoupit a kde jsem mohla udělat kariéru (bylo mi tehdy 19), týden poté se vedení zabilo při autonehodě.
Když jsem sehnala byt za levné peníze, měl bouračku chlap, co mi na něj měl půjčit a ležel půl roku ve špitále.
Když jsem natáčela pilot pořadu jako moderátor, ten pořad se nakonec vůbec nedostal do vysílání.
Když jsem napsala knihu, která je opravdu dobrá, tak se zhádali nakladatelé a vykašlali se nejen na promo, ale i na distribuci.
A když jsem potkala chlapa, kterého jsem chtěla potkat a se kterým bych chtěla být, tak o deset let později, než jsem ho měla potkat, abych s ním být mohla.

Prostě vždycky, když už je na dosah něco z toho, o co opravdu stojím, nakonec to nikdy nedopadne.