Re: pažravá mimina

Jé, Natali tak to já taky. To, co píše zakladatelka, nesní za den ani naše 7-leté mládě - kluk V dobrém jí to závidím Když bylo synovi cca těch 8-9 měs., tak jediné, na co používal jídlo bylo: 1) hrábnout do misky a rozpatlat po sobě, kolem sebe, po jídelní židličce, po mámě či v nestřežené chvíli mámě hrábnou rukou plnou kejdy do vlasů, 2) testovat hod daleký/vysoký kašovitou stravou (měli jsme přesnídávky v kuchyni až na stropě - a to opravdu...o záclonách ani nemluvím), 3) v nestřežené chvíli, když se máma přiblíží dostatečně blízko s miskou, resp. když se oddálí od jeho pazourky, která tam chce hrábnout a matlat a matlat, tak jí misku nohou vykopnout z ruky Po každém jídle jsme byli oba komplet zralí na převlečení,do sprchy a na umytí vlasů... Do jídelní židličky musel mít kšíry (jinak tam nevydržel ani vteřinu), a i ty se naučil záhy rozdělat, vyvlíknout a místo jídla vylézt na pultík a tam balancovat(v případě, že jsem se na chvilku otočila, či právě stírala přesnídávku ze svého ksichtíku). Šílená doba...bohužel jídlo je u nás síla dotěď ...sice s věkem se formy protestu mění, ale o nervy je to pořád.

Takže k pažravým miminkům neporadím, jen tiše závidím ...co já bych tenkrát (i ted)dala za mládě, které baští a neprudí u toho