Re: moje děti děsně řádí

Oblečení napukuju z 90% přes net (často i boty). Děti máme starší, takže kromě mimina je po dobu nákupu často nechávám v kuratele našeho nejstaršího (věkově 13, skoro 9 a skoro 6). Oba nejstarší mají telefon a mohou volat, kdyby něco. Obchody vybereme z valné většiny nedaleko, takže jsme zpátky třeba za hodinku nebo tak. Ovšem kluci jsou hodní a já se můžu spolehnout, že např. když jim dovolím PC, tak u něj budou dřepět a za tu hodinu si ani nevšimnou, že jsme už doma.
Když byly děti mladší, člověk musel myslet předem. Zakázat/instruovat před vším nežádoucím (nepomůže moc, ale trochu jo), mladší bych klidně nacpala na chvíli do kšírů (nikam neuteče a pár minut přežije). Předškolačce bych zkusila vysvětlit, že musí vydržet, jinak bych nastolila sankce (nekoupí se to, co by chtěla atd.). Mimino je riziko, ale tam neporadím, Martin je v obchodě hodný. Už sedává ve vozíčku v sedátku a spokojeně čučí - to by tvůj nejmladší mohl taky (pokud jste tam autem a ne kočárkem).
Rozhodně přeju pevné nervy (a mysli na to, že ONI cítí, když jsi KO, pak toho využívají).