Re: Bývalé vrcholové, závodní sportovkyně a sportovci

Ty jo, mě překvapuje, kolik je tu vrcholových sportovců... Já jsem teda jen hrála tenis, rodičům to ale bylo úplně putna, absolutně mě v tom nepodporovali. Dodnes mě to mrzí, hlavně ten jejich přístup.
Dceru si ale vyhlédl trenér na atletiku, vyhrávala nějaké běžecké místní závody, brali jsme to jako zábavu, trenér ale požadoval nástup hned od první třídy do sportovky v okresním městě a to jsme teda s manželem odmítli. Běhá pořád, ale pouze zájmově a teda na školních soutěžích.
Teď ale přišla s tím, že chce do kanoistiky. Vzhledem k tomu, že udělala nějaké fyzické testy (brali děti nejméně o necelé dva roky starší než ona), tak z toho mám rozporuplné pocity. Ona je teda nadšená, mám ale pocit, že si toho bere moc. Ale protože si pamatuju, jak to bylo se mnou (nestihneš odmrazit tu ledničku a pověsit to prádlo - nepůjdeš na zápas... párkrát jsem přišla později a trenér se mnou přestal počítat, že), tak ji podporuju, na tréninky vozím, ale rozhodně ze mě není rodič aktivista. Když vidím, jak bývá po večerech unavená, tak je mi jí kolikrát i líto.