Re: péče o babi /tchýni/

Nechce se mi o tom moc psát. Já jsem nebyla pokrevní příbuzná těch seniorů, jsem do rodiny přivdaná. Senioři 80+, běžný úklid už nezvládali, všude špína, z nádobí jsem se štítila jíst.
Byla jsem jediná z rodiny, kdo to považoval za problém a chtěl to řešit. Všichni ostatní z rodiny nad tím mávali rukou, jediné co fungovalo, byla donáška nákupu, praní prádla a doprovod k lékaři. Úklid všichni odmítali řešit s tím, aby prý děda s babi alespoň něco dělali... že nedělali, protože prostě nezvládali, odmítali příbuzní řešit.
Sami senioři si o pomoc s úklidem neřekli, tak jsem dělala alespoň to, že když jsem u nich byla na návštěvě, umyla jsem jim nádobí - tajně, aby nikdo nevěděl (všichni byli v obýváku, já jsem pod nějakou záminkou odešla do kuchyně a to nádobí jsem tak ošplouchla) - až na konci požádali o pomoc s úklidem WC, to jim tedy bylo vyhověno.
Když jsem potom jejich obydlí vyklízela (rodina to nechala na mě, nikdo jiný to nechtěl dělat), našla jsem tam dost nepěkné věci (měli problém dojít na WC) a považovala jsem to za velké selhání a ostudu rodiny... Ještě i po letech z toho mám nedobrý pocit...

Paradoxně, když se v nemocnici dozvěděli, že jejich byt vyklízím já, omlouvali se mi, že tam po nich zůstal nepořádek a špína, že už úklid nezvládali - to jsem se cítila velmi trapně a myslím, že stydět se měl někdo jiný než oni...