Re: péče o babi /tchýni/

Simiki - to je hovadina - manžel k ní jezdí téměř denně - a ne proto, aby ušetřil doma za kafe. Tam nejde o honění si vlastního ega, ale prostě o to, že vidíme, že pomoc potřebuje.
Já vím, že to je věc povahy, ale třeba druhá babi /ta už umřela/ už od doby, co jsme byly větší děti/, tak ona na tu kuchyň moc nebyla, neměla čas kvůli hospodářství, ale my tam přijely na prázdniny a vygruntovaly jsme jí kredenc - my děti teda moc taktní nebyly - babi, máš to tu špinavý. A ona vždycky - no jo, to víš, nevím, co dřív a pak se mi doma nechce, ale když se vám chce, tak to ukliďte. A my byly šťastný jak blechy. Ona nám z kredence jen vyhnala pavouky.
A jak říkám - aby se nerozpakovala říct - tohle je na mne moc, potřebuji pomoc. Začíná to blbostma typu umaštěný nádobí, ale končí to mnohem podstatnějšími věcmi.