Re: péče o babi /tchýni/

Taky tak...možná to víc prožívám, protože "se mi to blíží".
Před dvaceti lety bych asi babi tak moc nepochopila.

Jo, ublemcané nádobí má spousta straších, i těch dřív velmi pečlivých, hospodyněk.
Koneckonců vlastně - a co?
Pokud to nevadí jim...
Naše babi nás nejedenkrát chtěla pohostit mírně oplesnivělou bábovkou, odmítli jsme ji , lehce upozornili na její stav....ale babičce zřejmě nevadila, a dožila se (babička) ve zdraví dvaadevadesátky, než upadla venku na ledu.
Fakt je, že natajňačku jsem si svou skleničku opláchla předem.
Pomoc jsem nabízela jemně, pak i vehementně, ale byla to manželova babička, víc jsem si nedovolila...přece jen jsem měla respekt. Ani topit nám nedovolila .

Ráda bych taky měla respekt, až budu stará a nebudu pořádně vidět . A chci, aby se se mnou jednalo jako se svéprávnou, když tedy nebudu mít alzheimra či cosi podobného.