Re: Moje dnesni rano

"Já myslím, že Libik na všechno nazírá skrze svoji ztrátu."

Zefýr, já si myslím, že ne. Taky mi zemřel muž, ale to neznamená, že tím pádem budu na všechny situace nazírat tak, že všechno ostatní je míň hrozné.

Domnívám se, že ve funkčním vztahu partner za takovéhle situace minimálně projeví účast/nemusí třeba hned shánět obvazy či něco aktivně dělat, ale odkráčet beze slova hrdě středem mi také připadá jako výraz absolutního pohrdání a nezájmu o partnera. Umím si představit to, že by se postižený začal z šoku chechtat a že by se manžel přidal se smíchem pro odlehčení situace k němu, ale nějak si neumím představit, že se člověk mně blízký zraní a já se začnu za břicho popadat smíchy.

Zmlácení na závěr by bylo už opravdu poslední kapkou.