Re: Moje dnesni rano

Monty, pustili se do .libika nikoli proto, že by snad schvalovala chování manžela zakladatelky, ale že hodně necitlivě neschvalovala jednání zakladatelky do chvíle, než byla tato zmlácena.

Jde o to, že ačkoli jisté racionální jádro v .libikově názoru jistě je (Asi "normální" by bylo nebýt vystresovaná z poměrně běžného průběhu rána do pádu garnýže, po ráně do nosu vzít ručník, ten si přiložit a minimalizovat tak zakrvácení vlastní a bytu, a pak dojít vzbudit manžela. Poté, co se manžel probere ho informovat o situaci a potřebě pomoci, takže až se půjde vyčůrat bude již vědět, že si má pospíšit.), jenže to je takový "tvrdý" přístup, který zakladatelce v DANOU CHVÍLI v žádném případě neuleví a ani nepomůže k racionálnějšímu chování v nejbližších okamžicích, jenom ji uvrhne do většího zoufalství.

Prostě konstatování,
že neměla být vystreslá a po ráně brečet a čekat pomoc a pak ječet když té se jí nedostávalo není v momentě,

kdy kromě rozbitého nosu a zklamání z nepomoci je navíc zmlácená manželem

konstatování, ale rána zraněné.