Re: zase ty vztahy

My tohle řešíme prakticky 25 let - já si už myslela, že to je vyřešený, že se tchýně uklidnila, fakt to bylo snad ještě horší, zpočátku, po smrti tchána. Ale ono se to stupňuje a já si toho nevšimla. Uvědom si, že už nejsme nejmladší, manžel má své zdrav. problémy, teď jsem začala já - už mi doktorka řekla, že zčásti to bude i tím, co se děje doma, teď se řešil můj táta, který opravdu vážně onemocněl, než jsme mu sehnali léčbu, vypadá to nadějně, už jsem si říkala, že to dobře dopadlo, a najednou zase babi /teda moje babi/, naši taky mají věk, takže u všeho musím být, s tátou jezdit, protože on přijede a neví, co se tam řešilo, teď jsem zase řešila kluka. Jako jo, jasně že jsou horší věci, to neříkám, vždyť o nic nejde, pořád říkám - je to dobrý, všechno dobře dopadá, o nic nejde, ale prostě je toho najednou moc najednou a já už najednou nemůžu a nemám na to. A tak odhazuju, co je tzv. OK, přehazuju odpovědnost na každýho, táta měl nutkání se mnou pomalu denně řešit svůj zdrav. stav, až jsem musela říct - tati, já ti pomohla, jak jsem mohla, ale nech mě dýchat, už to nezvládám - a musela jsem to říct několikrát, aby to pochopil jasně, ono si to všechno tak nějak zase sedá a že bude líp, ale tohle je jako ta blbá pomyslná kapka - blbost, která tě dorazí.