Re: zase ty vztahy

Šuplíku - ta teta žije na druhém konci republiky. Po telefonu neslyším reakce, ale když k ní jedeme, tak to vidím na vlastní oči. Musím teda říct, že teta je hodně nemocná, opravdu je, pak je téměř slepá, na jedno oko úplně, na druhém má zbytky zraku, ale slábne a doktor jí říká, že prostě úplně oslepne. Dle mýho jestli někdo potřebuje pomoc, tak ona. Ale ona ne - nechápu, jak to dělá - uklidí, uvaří, chodí na nákup - teda chodí tam, kde to zná z doby, co viděla a jsou tam lidé, co ji znají. Takže když si neví rady, buď se zeptá a nebo jí pomůže někdo sám, když vidí, že je v ouzkých a ví, jak na tom je. Kamarádek má kvanta, já se jí na to ptala a ona mi řekla - děvče, to bych se tady zbláznila, rádio se pustím, na televizi koukat nemůžu, protože nevidím a potřebuju s nimi mluvit. A taky toho spoustu nachodíme - protože ony vidí, takže mohou chodit na místa, kam ona by sama nemohla.
No a když tam jsme a třeba přijde řeč na tchýni, tak ona řekne - to víš /na manžela/, ona byla vždycky komediantka /ale to neřekne s despektem/, tam si musíš sám určit tu správnou míru. A pak začne - a jak se máš..........
A když spolu mluví, tak opravdu mám pocit, že to je jako by mluvila se synem, který žije daleko a přijel za mámou na návštěvu.
Ale moc jí netelefonuje, když jsem se ho na to ptala, že tetu by to potěšilo, tak na to něco zabručel - myslím, že má pocit, že tím zrazuje mámu.
Je fakt, že i ta teta je mi bližší - ona je typ, co na srdci, to na jazyku a žádný hry nehraje. Krom teda jedný - její muž se zabil a o tom se teda nesmí mluvit - prostě zemřel. To je ožehavé téma.