Re: Co je a není traumatizující

Moniko, mám podobnou zkušenost, poprvé jsem byla v nemocnici ve 3 letech a nepamatuju si z toho prakticky nic...pak v 6 letech a na to mám fakt dost živé vzpomínky, doteď si vybavuju ten pocit, když naši po návštěvách odcházeli a já věděla, že tam zase budu těch x dní do dalších návštěv na všechno sama...brečela jsem po každých návštěvách a dodneška si pamatuju ty poznámky sestřiček, že tak velká holka a brečí...a potřetí v 9 letech, to už ale bylo úplně o něčem jiném, to byla hodně závažná věc a mamku ke mně pouštěli i mimo návštěvní hodiny...a taky jsem zrovna tenhle pobyt zvládala asi nejlíp ze všech, i když jsem si užila až dost...všechny tři pobyty byly spojené s nejméně jednou operací...ten poslední dokonce se dvěma, včetně takových věcí, jako byly lumbální punkce apod... Nevím, na kolik to úplně ovlivnilo můj další život, ale pamatuju si to víc, než by mi bylo milé...