Re: Co je a není traumatizující

Hele, záleží opravdu na dítěti. Mám o dva roky mladšího sourozence, společenského. Pobyt na táboře v mé první třídě - pro mne malé trauma, pro mladšího sourozence pohoda. Pro mne další trauma v tom, že jsem se za své nezvládnutí oproti mladšímu dítěti asi styděla a samozřejmě přístup rodičů byl, co bychom řešili, když mladší to zvládá, není na místě starší nějak řešit, když mladší je v pohodě. A neřešili. Další podobné akce pro mne další nepříjemné zážitky a zátěž-přímo jsem to nesnášela, všechny podnikové akce pro zábavu pro děti pro mne byli v podstatě za trest (nikdo mi nepomohl, přitom citlivější přístup a podpora by mi určitě tehdy pomohly), takže tak.
Zlomilo se to až s věkem a především absolvováním tábora, kde byli citlivější vedoucí, kteří mě brali. Byla jsem moc ráda, od té doby jsem líp a líp zvládala cizí kolektivy.. a mohla jsem většiny toho všeho ušetřena, kdyby citlivější přístup rodičů byl od začátku, holt nebyl.