Re: Uchazeči versus zaměstnavatelé

Ruth - koukni, už je tam dva roky, když přišla, byla to pro ni zcela neznámá práce, je velmi specifická, není možný na takovou práci sehnat někoho z venku - musí se zapracovat a naučit. Takže jí sice nabídli na začátku na začátečníka velmi slušný peníze, zjistila, že tam je slušný zacházení a šéf a oni zas mohli zjistit, že se učí velmi rychle a když je třeba, je časově flixibilní a když je třeba, tak práce o víkendu není problém - ne stále, ale když je třeba. A ona zjistila, že ji sice poplácají po rameni, stala se vedoucí projektu a jak je dobrá a blablabla, ale jsou tam jiní, kteří se vezou a mezi řečí zjistila, že už jen kvůli tomu, že jsou tam déle, tak mají jinou mzdu. A protože už se necítila na pozici začátečníka, znala svou hodnotu, věděla, že naučit se není problém a na narážky na zvýšení mzdy nikdo nereagoval, začala se rozhlížet jinde.
No a její šéf si evidentně spočítal, že než sežene takového zaměstnance a naučí ho, bude ho to stát hodně času a problémů a přehodnotil její přínos firmě.
Nebo jak myslíš, že měla reagovat - hele, šéfa, mám toho plný zuby, buď mi přidáte a nebo jdu jinam? To by udělal jen debil, když práci jinou nemá - a ona nehledala pouze jinou práci, ale lepší práci - a to nějaký čas a energii zabere.
jak jsou zaměstnavatelé vydřiduši, tak jsou i tací, kteří umí dát dokupy 5+5.