V současné době přibývá rodin s jedním dítětem. Jaké problémy se mohou při výchově jedináčka vyskytnout, a jak se s nimi vypořádat?Jedináčkovství má své klady i své zápory, a záleží hlavně na rodičích, jak se s nimi dítě vyrovná.
Také jste před začátkem školního roku plni dobrých předsevzetí, jak to letos se svým školákem od začátku „vezmete do ruky“? A v pololetí nebo koncem června máte výčitky, že to zase nebylo „ono“?
Do pedagogicko-psychologické poradny za mnou přicházejí nejrůznější děti. Snad až na zanedbatelné výjimky je pokládám za zcela normální. Proč jsou tedy svými rodiči přiváděny?
Nenalezl jsem jediný současný doklad, že by někdo zpochybnil existenci dětí s tak vážnými potížemi v rozvoji čtenářských dovedností, s jakými si samy neporadí a potřebují odbornou pomoc.
Pepa se nemůže naučit český jazyk, větný rozbor, slovní druhy.
Přesto může prožít úspěšný a spokojený život, aniž by jeho okolí nebo on sám tento nedostatek pociťovali.
Když dyslektické dítě po měsících nácviku dosáhne úrovně čtení srovnatelné s průměrným čtenářem, psycholog z PPP ho za to potrestá odnětím diagnózy dyslexie. Dítě tím ztratí nárok na ohledy a speciální přístup, což vede k jeho opakovanému zhoršení.
Rodiče se doma s Ivanem poměrně hodně učili. Jenže on ve škole při zkoušení neodpovídal, tvářil se, že látku vidí poprvé v životě, zadané úkoly neplnil. Co bylo dál?
Pětku z diktátu jsem dostal proto, že paní učitelka strašně rychle diktovala a pak už jsem neměl čas na opravu. Domácí úkol jsem vypracoval, ale zapomněl jsem ho doma. Průzkumem jsme zjistili, že děti nemají rády tělocvik...
Robert špatně čte a píše. Vzhledem k jeho dyslexii to všichni tolerují, neznámkují jej a vlastně toho po něm ani mnoho nechtějí. Robert si na to již zvykl: přestal nosit domácí úkoly, připravovat se na hodiny. Proč také, vždyť je přece „nemocný“.
Rodiče by měli své dítě poznávat a snažit se mu porozumět. Mají však k dispozici také nějaké diagnostické nástroje?
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.