Diskuze : Ostatní : Začínáme hubnout v roce 2014

Ahoj holky,
jdu se přiznat, že jsem teď dost polevila, cvičím nepravidelně a navíc mě čekájí dva náročnější týdny, tak si říkám, že to teď nemá cenu hrotit, ale pak do toho chci skočit zase naplno.
Na čarodějnice jsem samozřejmě taky zhřešila, ale zase si říkám, kdy jindy si tu klobásu a pivo dát, než právě na čaroděnice .

Ahojky,
tak koukám, že jsme tu rozumné ženské, to je fajn
Já třeba mám po obědě ráda kávu a k tomu něco sladkého, alespoň malého...ne každý den, ale když mám chuť, tak si dám.
hlásím, že mám po MS a na váze je 62,7 kg. No s tím, jak jsem předtím jídlo moc nehlídala, to mohlo být horší, takže celkem spokojenost a jedu dál.

Přeji všem krásnou neděli.

Ahoj Hilly. Ty holky Žilkovic tedy nedělají dobře, ach jo. To už snad ani není o zpomaleném metabolismu jako o poruše příjmu potravy...V tu chvíli razím heslo "Raději o pár kilo navíc než mít problém s anorexií apod." Jsem ráda, že jsi to na podzim stopla, to ti za zdraví nestojí. Tyhle poruchy jsou sfiňa. Je to o psychice a s psychikou není radno si zahrávat, máme jen jednu a musíme fungovat, i kvůli sobě. (Jak jsem byla hin z malého příjmu potravy ten první týden v lednu, fuj, to bych už nechtěla.)
Jo-jo efekt: už začínám chápat proč se doporučuje pravidelná, vyvážená strava. Ono to fakt pak přejde do krve, ten stravovací - životní styl, a po skončení hubnutí není potřeba uvolnění ve smyslu - teď už zase můžu jíst, protože jím vlastně i během hubnutí. A hlavně jsem ráda, že si nehuntuju tělo. Před x lety jsem zhubla celkem rychle, ale pak se uvolnila a rozjedla. Věřím, že teď na to vyzraju a jojo nebude.
A zase je to hodně o rozhodnutí. Např.dnes. Dopoledne jsem jedla zdravě. Měla naplánováno, že si dám sladkosti po o. Po o jsem ani neměla na to extra chuť. Ale tím, že jsem si to předem naplánovala, tak jsem si dala. Jako, dobrý to bylo, ale přežila bych to i bez toho v pohodě.
Opravdu vše je o rozhodnutí. Tak přeju nám všem kvalitní rozhodnutí v rozhodující chvíli

Dynamiko, z toho zpomalení metabolismu mám taky strach. Když jsem hubla na podzim, tak se mi to právě stalo. Moc jsem necvičila, dietu ale držela opravdu poctivě a úbytek váhy se zastavil, tak jsem zkusila příjem jídla ještě eliminovat a nic...Myslím, že takto asi vzniká anorexie. V tu chvíli jsem hubnutí raději zrušila, ještě teda kvůli jiným zdravotním problémům. Nechtěla bych se dostat do situace, kdy už nebudu schopná jíst normálně a celý život potom být omezená na chroustání mrkve a bát se jídla a rodinných oslav, vánoc atd. Nedávno jsem četla o Žilkové, jak celý den vůbec nejí, jen v poledne polívku a večer kus rajčete..to samé její dcera, ta modelka, ta nespolkne ani rohlík, jenom ho pokouše a vyplivne.Ty si chudiny ten metabolismus tak zlenivěly, že už tloustnou asi i ze vzduchu.

Ty přestávky o sobotách, jak píšeš, jsem taky dodržovala(i jako pojistku proti tomu zpomalení metabolismu). Člověk se potom tak nějak zresetuje, byť trochu přibere a má sílu jít dál.

Hilly, já už jsem si tak zvykla. Naopak si nedovedu představit dát si k večeři maso nebo pečivo, i třeba sýr už mi taky přijde zbytečná zátěž, mléko na noc. Hlad mám jak kdy, včera jsem měla obrovskej, ale je spousta dní, kdy už ho vůbec necítím.