jo jo, taky to znám
asi to u nás nebylo tak šílený, leč hrozný to bylo.... zachránil nás šátek, objevení toho správnýho dudlíku a vázání ručiček, k tomu něžné, leč usilovná potřásání a poměrně hlasité syčení do ucha (tichý či dál od ucha by přes ten řev neslyšla)
na uklidnění - já už si jen pamatuju, že to bylo hrozný, ale ten pocit už si vybavit nedokážu
to ošklivý prostě rychle mizí
Odpovědět